close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zanty

3. června 2008 v 17:38 | Matrona |  psí příběhy
Toto je takovy smutny pribeh..

O prázdninách jsem byla na jednom řeckém ostrově. Jelikož ta "městská" pláž byla trochu plnější, vydaly jsme se hledat nějakou jinou, lidmi neobjevenou. Celkem se nám to podařilo, ptz jsme narazil na krásnou malinkou plážičku, kde nikdo nebyl. Krásně jsme si tam lenošily a když jsme tam druhý den přisli zase, někdo se tam objevil. Byl to roztomiloučký, ale strašně vyhublý pejsánek. V prvních dvou vteřinách jsem si řikala, že mu nic k jídlu nedam, ale druhý pohled do jeho krásných oček, ze kterých vyzařoval takový zvláštní,smutný pohled, mě "přemluvil" abych mu něco dala. Měla jsem namazaný chleba od snídaně, a tak jsem vzala tu suchou část a dala jsem ji Zantymu. (To jméno jsem vymyslela od názvu ostrova-Zante). Zanty však o žadné jídlo nestál. Byl tak vyhublý, že už žádné jídlo nechtel. Má touha pomoci mu, byla stále větší.
Najednou se Zanty zvedl a šel směrem k moři. V dalších pěti vteřinách sem byla naprosto "mimo",ptz vidím toho chudáčka jak pije tu slanou vodu, kterou nikdo před ním ještě takhle s chutí a v takovém, množství nevypil. Okamžitě jsem vzala své pití- čistou vodu. Nalila jsem ji do obalu od nějakých bonbonů a podala ji Zantymu. TEn nejdřív nevěděl jestli se má napít, ale po chvíli začal schutí bumbat tu neslanou a čistou vodičku.. Měla jsem z toho velkou radost. Když se pořádně napil lehnul si do stínu, vedle mé deky. Měla jsem takový zvláštní pocit, že jsem pro toho chudáčka udělala maximum, ale přece jen že to je pořád málo.ASi po pěti minutách se ZAnty zvedl, trochu poodešel a najednou vidím, jak začíná "pupmovat"... ano, zvracel. Měla jsem slzy v očích, ptz Zanty vsechnu vodu ze sebe vyhodil.. Pak jsem si ho ještě stihla pohladit a to bylo pro nás dva takové rozloučení. Přišlo mi, jakoby mi děkoval za to, co jsem pro něj udělala, a že jsem se mu snažila pomoci.. Najednou zmizel v olivovém háji, ve kterém bylo alespon trochu chladněji, než na přímém slunci.
Byla jsem z toho celá rozesmutnělá... ptz Zanty je takový roztomiloučký a hlavně ty jeho zařivá očka, ke mě tak krásně mluvili..
Večer, když jsme se vraceli z taverny, zastavili jme se na chvili na plaží, seděli na lehátkách a poslouchali šumící moře. Hvězdy a měsíc k tomu krásně šuměli a já myslela na Zantyho. Copak asi teď dělá, kde je a jak mu je. Najednou se za mnou něco hýblo. Slyšela jsem jak se pohnuli kamínky co leželi na pláži, a tak jsem se otočila. Byl tam Zanty.. Nevím jestli mě poznal, nevím jestli věděl, že jsem to já, která jsem mu chtěla odpoledne pomoci, nevím... Ale hlavní pro mě bylo, že tam Zanty byl.. Pohladila jsem si ho a byla jsem moc štastná. Pak Zanty zase odešel a celý zmizel ve tmě. Už jsem ho neviděla a doufám, že to bylo proto, že jsme další den odjížděli.
Možná mnohé z vás tento příběh nezajímal,ale pro mě je Zanty krásná vzpomínka a tento článek jsem věnovala jemu. MOžná se ted nekde toulá na ostrově, možná se ted na me dívá tam ze shora, nevím.. ale kažopádně na něj ráda vzpomínám...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolik blbců už kliklo??? :-)

KLIK

Komentáře

1 HY HY | Web | 1. ledna 2018 v 22:35 | Reagovat

Zakynthos je ostrov plný protikladů, zbarvení, starobylých budov, vůně eukalyptu a levandulí. Jeho název z časů benátských jako Východní květ má ten správný význam. Je totiž schopen v sobě snoubit pestrou historii s nejjednodušší a nejčistší krásou krajiny. Každého nejprve upoutá až pitoreskně smaragdová barva moře, lesy porostlé hory a pokojný způsob života ostrovanů. Smaragdový ostrov plný poezie, hudby a lásky je místem původu autora řecké národní hymny, ale i sv. Denise, patrona ostrova.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama